Bezpečnost bělících pásků na zuby

Bezpečnost bělících pásků se často zpochybňuje. Důvodem bývá nedostatek informací. Ještě horší situace nastává, pokud se dané poznatky nesprávně interpretují a dochází k šíření fám. Určitě se i k vám dostala zpráva, že bělící pásky ničí zuby. Jsou opravdu tak nebezpečné?

Obsah článku:
Co obsahují bělící pásky na zuby?
Peroxid vodíku
Karbamid peroxid
PAP – Kyselinou ftalimidoperoxykapronová

Co obsahují bělící pásky na zuby?

Nebude na škodu, pokud si nejprve řekneme, co obsahují. Nejpoužívanějšími účinnými látkami bělících pásků jsou:

• Peroxid vodíku
• Karbamid peroxid
• PAP – Kyselina ftalimidoperoxykapronová

Pojďme si o nich říci víc a zjistit, do jaké míry jsou tato bělící činidla bezpečná. Nejvíce používaná fráze v souvislosti s bezpečností bělících pásků je totiž poškození zubní skloviny.

Peroxid vodíku

Začněme tedy peroxidem vodíku. Ten při kontaktu se zubní sklovinou proniká do její struktury a začíná interagovat s dentinem. Dentin známe jako žlutohnědou hmotu, která se nachází pod zubní sklovinou a v závislosti na její tloušťce je barva dentinu viditelná více nebo méně. (Zdroj) Ať to zní jakkoli drasticky, faktem je, že peroxid vodíku žádným způsobem neovlivňuje zdraví a kvalitu zubní skloviny.

Citlivost, která se často vyskytuje, do velké míry souvisí s celkovou kondicí zubů pacienta. To znamená, že pokud máte poškozené a citlivé zuby, nemůžete očekávat, že po bělení se citlivost neobjeví. Uživatelé bělících pásků si většinou tento stav způsobují i ​​sami, a to nedodržením doporučení výrobce. Jedná se zejména o dobu působení. Pacient si ponechá proužek na zubech delší dobu (v domnění, že dosáhne lepšího výsledku) a problém je na světě. Nicméně, i v tomto případě citlivost odezní pár dní po bělení a do dvou týdnů se zubní sklovina dostává opět do původního stavu. (Zdroj) Dokonce i v případě, že to přeženete,nehrozí vedlejší účinky, kterým bychom mohli přikládat větší význam. Tehdy také mluvíme jen o dočasně zvýšené citlivosti zubů. Toto tvrzení vyplývá i z klinické studie, která se zaměřila na bezpečnost a účinnost bělících pásků při prodlouženém režimu působení. (Zdroj)
Peroxid vodíku se stal předmětem i jiné studie, která zkoumala jeho vliv na barvu skloviny a její mikrotvrdost. Bylo zjištěno, že vyšší koncentrace účinné látky je efektivnější než nižší koncentrace, a to bez významných nepříznivých účinků na mikrotvrdost povrchu zubní skloviny. (Zdroj)

Karbamid peroxid

Dále zde máme účinnou látku, která se názvem sice podobá peroxidu vodíku, ale není to zcela ono. Karbamid peroxid je bělicí činidlo, které obsahuje peroxid vodíku v poměru 1:3. To znamená, že přípravek s obsahem 30% karbamid peroxidu obsahuje 10% peroxidu vodíku. Peroxid se z karbamid peroxidu uvolňuje postupně a účinkuje pomaleji a šetrněji, ale stejně účinně. Klinické hodnocení karbamid peroxidu proběhlo bez vedlejších účinků, takže jej stejně jako peroxid vodíku můžeme označit za bezpečný. (Zdroj)

PAP – Kyselina ftalimidoperoxykapronová

Už dávno nemusíte spoléhat jen na peroxid vodíku, i když má skvělé výsledky. Nedávno na našem trhu prorazila také revoluční složka PAP – Kyselina ftalimidoperoxykapronová. Nová účinná látka se složitým názvem se stává stále populárnější. Zásluhy si připisuje její vlastnost. PAP totiž nezpůsobuje citlivost, je tedy vhodná i pro citlivé zuby. Také nesnižuje povrchovou mikrotvrdost skloviny a nezpůsobuje podráždění sliznice. (Zdroj) Dalo by se říci, že je srovnatelná s peroxidem vodíku a karbamid peroxidem, co se týče bezpečnosti. Účinnost však také nezaostává. Podle dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie má okamžité bělící účinky. (Zdroj) Fakt, že PAP je organická kyselina napovídá i o tom, že použití bělících pásků s jejím obsahem není pro lidský organismus až tak cizí.