Zanícené dásně. Co je způsobuje a jak je léčit?

Zanícené a oteklé dásně. Jak vznikají?

Zánět dásní, tedy gingivitida, je obrannou reakcí na toxiny, které se nacházejí v plaku.

Můžeme rozlišit 2 typy zánětu dásní:

1. Akutní
2. Chronický

Akutní zánět vzniká v důsledku nedostatečné zubní hygieny. Vlivem nahromaděného povlaku v okolí dásní se stávají citlivými a otékají. Bolest a zánět si můžete přivodit také příliš silným tlakem při čištění zubů. (Zdroj) Chronická gingivitida nastává při zanedbání akutního stavu, kdy se při mechanickém podnětu objevuje už i krvácení a interdentální papila (část dásně, která vybíhá do mezizubního prostoru) je zaoblená a oteklá. Neléčený stav může přejít až do parodontitidy, jejíž léčba je již mnohem komplikovanější.

Komplikace mohou nastat, pokud:

• trpíte cukrovkou
• kouříte
• máte stres
• máte zubní kámen
• procházíte hormonálními změnami (menstruace, těhotenství, puberta)
• užíváte hormonální antikoncepci
• užíváte kortikoidy a jiné speciální léky
• máte nedostatek vitamínu C

Příčinou zánětu dásní může být i jiné onemocnění, například:

• bakteriální infekce (kapavka, afty)
• virová infekce (HIV, herpes)
• kvasinková infekce
• alergie na složky zubních past a vod
• alergie na potraviny

5 příznaků zánětu dásní:

1. Krvácení dásní při čištění zubů.
2. Citlivost, otok a zarudnutí dásní kolem zubů.
3. Ustupující dásně v oblasti zubních krčků.
4. Zápach z úst.
5. Usazení zubního kamene. (Zdroj)

Jak předejít tomuto problému?

5 tipů, jak předejít zánětu dásní:

1. Důkladná hygiena

Předejít infekci dásní lze prevencí. Ta spočívá v pravidelné a důkladné dentální hygieně. Čištění zubů by mělo být efektivní nejen kvůli dásním, ale také samotným zubům. S nedostatečnou hygienou se pojí kromě gingivitidy i zubní kámen a zubní kaz.

2. Dentální hygienik

Přestože si zuby myjete detailně, alespoň jednou ročně byste měli navštívit dentálního hygienika. Ten vám zuby nejen profesionálně vyčistí a ošetří dásně, ale ukáže vám i správnou techniku ​​čištění, případně poradí vhodnou zubní pastu a zubní kartáček, včetně mezizubního. (Zdroj)

3. Preventivní prohlídka

Vyplatí se zajít i na preventivní prohlídku k zubaři. Může včas zpozorovat změny na dásních. Rovněž v případě, že by se přece jen nějaký kaz ukrýval někde v mezizubním prostoru, dokáže jej pomocí RTG vyšetření spolehlivě odhalit, dokud ještě není pozdě.

4. Ústní vody

Ústní vody mají antibakteriální účinky. Dostanou se i do hůře dostupných míst, takže i když jste náhodou něco přehlédli, ústní voda do za vás dotáhne. Kromě toho vám osvěží dech.

5. Potrava

I strava dokáže ovlivnit zdravotní stav vaší dutiny ústní. Zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vitamín C, vápník a minerály. Sladkosti je třeba omezit nebo zcela vyřadit.

6. Žvýkačky bez cukru

Pokud jste mimo domov, vždy je lepší použít alespoň žvýkačku než nic. Žvýkačka však sama o sobě zázraky nedělá. Možná vám osvěží dech, to je všechno. Veškerou práci totiž udělají vaše sliny. Žvýkáním žvýkačky se vysílá do mozku signál, že se v ústech nachází jídlo. Mozek následně spustí vylučování většího množství slin, které vyrovnávají pH v ústech. (Zdroj)

Co pomáhá na bolestivé a zanícené dásně?

V případě, že jste prevenci z nějakého důvodu zanedbali a vaše dásně vám dali jasně pocítit, že něco není v pořádku, je čas jednat. V první řadě byste měli navštívit zubního lékaře. Pouze on totiž může určit, v jakém stadiu se zánět nachází a metodou PBI indexu (index krvácivosti papil) odhalí, do jaké míry jsou dásně poškozeny. Potom vám nasadí léčbu, která je pro vás nejvhodnější. Zubař nebo zubní hygienik vám však nejprve odstraní plak, případně zubní kámen, protože to je hlavní příčinou problému.

Následný vývoj situace je již na vaší zodpovědnosti. Doma musíte striktně dodržovat doporučenou přísnou hygienu a používat vhodné zubní pasty a vody, které sníží množství bakterií v dutině ústní a zároveň pomohou regenerovat poškozené tkáně. Na trhu najdete také speciální zubní pasty na zanícené dásně. Při čištění mohou dásně ještě více krvácet, toho se však nebojte. Spousta pacientů dělá tu chybu, že s hygienou přestanou kvůli tomu, aby dásně nekrvácely. Oni však krvácet nepřestanou, pokud je necháte jen tak. Právě naopak, riskujete zhoršení stavu. Za zvážení stojí i ústní výplachy roztoky k tomu určenými a gely s antiseptickým a anestetickým účinkem. (Zdroj)

Krvácející dásně mohou být varovným prstem.

Kromě toho, že krvácející dásně nepůsobí příliš esteticky, existuje dalších pár důvodů k tomu, abyste tento stav začali řešit. V úvodu jsme zmínili jiná onemocnění, která by mohla být příčinou krvácení dásní a možná o nich ani nevíte.

• Afty – bolestivé puchýřky v dutině ústní, které neobcházejí ani dásně. Mohou spustit zánět dásní.
• Kapavka – kromě zánětu močové trubice, děložního čípku, konečníku a oční spojivky může být příčinou i zánětu dásní a krvácení z ústní dutiny. (Zdroj)
• HIV – i když k diagnostice většinou přispívají jiné příznaky, i zanícené a krvácející dásně mohou lékaře navést právě k tomuto onemocnění.
• Herpes – virové onemocnění, které se nejčastěji objevuje na rtech. Není však výjimkou, vyskytne-li se iv ústní dutině, tedy na dásních či v krku. Neléčený herpes může způsobit až zánět a krvácení dásní.(Zdroj)
• Orální kandidóza – kvasinková infekce v ústech. Projevuje se bílými místy na dásních, jazyce, vnitřní straně líc, podnebí či zadní části hrdla. (Zdroj)
• Alergie – ať už na složení zubní pasty, vody, léků nebo na potraviny. (Zdroj)

Zánět dásní může být následkem onemocnění, ale rovněž může být i příčinou daleko závažnějšího stavu, a to parodontitidy. K ní přijdete tehdy, pokud zanedbáte léčbu zánětu dásní. Parodontitida je již však mnohem závažnější onemocnění, léčí se velmi obtížně a dlouho. Více se dočtete v samostatném článku.

Pomoc můžete čerpat i v přírodě – řepík jako zachránce.

Není žádným tajemstvím, že příroda ukrývá poklady. Lidé využívají léčivých účinků bylinek již od nepaměti. Farmaceutický průmysl kdysi nebyl tak rozšířen. Naštěstí ani v dnešní době člověk na přírodu nezanevřel.

Při zánětu dásní nemusíte hned sahat po medikamentech z lékárny. Za vyzkoušení stojí například řepík lékařský. Ne nadarmo má takový název. Tato bylinka má antibakteriální a protizánětlivé účinky a podporuje rychlejší hojení ran. Má skvělé účinky proti otokům a bolestem zubů a dásní. Silnější odvar z řepíku lékařského můžete použít k vyplachování ústní dutiny i dvakrát denně. Pomůže nejen při zánětu dásní, ale také při aftách či herpesu.

Další bylinky, které můžete použít:

• Šalvěj lékařská – můžete ji znát díky jejím příznivým účinkům na menstruační cyklus. Tlumí nadměrné noční pocení a také má silné protizánětlivé vlastnosti. Ničí bakterie, takže využití nachází také při řešení problémů se záněty v dutině ústní.
• Heřmánek heřmánkový – je známý svými protizánětlivými, antiseptickými a antibakteriálními vlastnostmi. Odvar můžete použít jako dezinfekční ústní vodu, může pomoci také při bolesti zubů.
• Máta peprná – má protizánětlivé účinky a tlumí bolest. Léčí záněty v dutině ústní i záněty horních cest dýchacích. Díky mentolovému aroma může být nápomocná při zápachu z úst. Pití mátového odvaru navíc pomáhá při trávicích problémech.
• Nátržník vzpřímený – méně známá bylinka, ale v tradiční lidové medicíně se používá k zastavení krvácení. Má silné stahující vlastnosti, což oceníte také například po extrakci zubu. Účinkuje také proti zánětům v dutině ústní, takže nejen zánět dásní, ale například i zánět hrtanu může být díky této bylince minulostí. Pomůže také s bolestivými aftami. (Zdroj)